1. místo · 38 let
Bc. Pavlína Polášková
koordinátorka pro kulturu
Až dojdeš na konec cesty, měl by sis při ohlédnutí říct víc než jen "Byl jsem tady."
Sebevědomý Jih. Férová radnice. Chceme, aby Ostrava-Jih byl obvodem, který funguje sebevědomě, hospodárně a jako místo, kde obyvatelé najdou zajímavé pracovní nabídky, dostatečnou nabídku bydlení i podnětné prostředí pro trávení volného času.
Naše kandidátka
1. místo · 38 let
koordinátorka pro kulturu
Až dojdeš na konec cesty, měl by sis při ohlédnutí říct víc než jen "Byl jsem tady."
2. místo · 49 let
ředitel základní školy
Celý život jsem zasvětil školství a snažím se jej každodenní prací posouvat a zlepšovat. :)
3. místo · 51 let
živnostník
Jsem hrdý ostravský patriot a proto bych nejen chtěl, aby se Ostrava stala lepším místem pro život, ale jsem především připraven přiložit ruce k dílu. Co si neuděláme sami, to za nás nikdo jiný neudělá !!!
4. místo · 23 let
student
Adam Gaborík (*2002) pochází z Ostravy. Vystudoval soukromou střední školu AHOL – SŠGTL. Po maturitě nastoupil na Univerzitu Komenského v Bratislavě, kde se věnuje studiu historie. Od roku 2025 je registrovaným příznivcem Pirátů a členem Mladého Pirátstva.
5. místo · 31 let
právnička
Právnička dbající na transparentnost a férová pravidla.
6. místo · 44 let
sociální pracovník
Sociální pracovnice se zájmem o pomoc lidem v obtížných situacích.
7. místo · 29 let
celní specialista
Specialista, který chce do obvodu přinést pořádek a profesionalitu.
8. místo · 29 let
asistentka poslankyně
Gabriela Macečková (*13. února 1997) se věnuje obsahovému marketingu a strategické komunikaci. Od roku 2018 je zastupitelkou Ostravy Jih, od roku 2025 místopředsedkyně MS Ostravska a od roku 2025 působí jako asistentka poslankyně.
9. místo
údržbář
Ostravský patriot z Hrabové, který chce, aby se v obvodu lépe žilo.
Co chceme prosadit
14 oblastí · 28 bodů
Náš městský obvod je možná počtem obyvatel největší ze všech, skutečné sebevědomí a odvaha mu chybí. Projevuje se to i v našem vztahu k veřejnému prostoru. Revitalizace veřejných prostranství jsou prováděny bez architektonických soutěží, bez pořádně promyšlené participace s veřejností a bez nastavení dlouhodobé udržitelnosti. Záměry prodejů i samotné prodeje pozemků jsou předkládány bez prověření širšího kontextu a bez analýz budoucích dopadů na celou lokalitu a zdejší obyvatele. Zároveň selháváme v řešení komplikovaných a problémových míst.
Doprava je na Jihu jedním z nejpalčivějších témat. Lidi netrápí jen parkování, ale problém je širší: špatný stav některých vozovek a chodníků, nebezpečné přechody. Chceme funkční obvod, kde se dá rozumně zaparkovat, bezpečně projít a pohodlně dojet. Důležitou roli hraje zkvalitnění cyklistické infrastruktury. Síť je bohužel často neintuitivní, nekvalitní a nekonzistentní; po hlavních trasách je pohyb ještě možný, ale jakmile člověk jede jinudy — třeba do obchodu — musí vjet přímo do cest, které jsou zaplněné, často i díky špatně zaparkovaným autům. Lidi také trápí složitá situace na ulici Závodní, kde se ve špičce trápí cyklisté i řidiči a kdy akce jako fotbalové zápasy Baníku, koncerty ve Vítkovice aréně nebo i jen dušičkové období způsobují kolaps dopravy. Nedostatečnou připravenost vnímáme i kolem plánované rekonstrukce mostu Čs. armády. Chceme pro ulici Závodní jasné a koncepční řešení v dlouhodobém výhledu. Postavíme moderní lávku pro pěší a cyklisty, která bezpečně propojí část Jihu v Zábřehu a Hrabůvce přes Hrabovou se Slezskou Ostravou. Návrh vzejde z otevřené architektonické soutěže s důrazem na bezbariérovost a kvalitní veřejný prostor. Vytvoříme plnohodnotné a bezpečné cyklistické spojení mezi Jihem a Porubou bez nutnosti sesedat z kola. Dnes taková trasa neexistuje — to změníme. Budeme iniciativní vůči Dopravnímu podniku Ostrava, aby prošly takové změny, které nezhorší kvalitu přepravy z našich sídlišť do Poruby, centra i dalších částí města.
Náš městský obvod je rozsáhlý, velkorysý a má spoustu věcí k řešení. Přestože jsme vizionáři, nezapomínáme ani na to, že každodenní život se skládá z toho, zda se v zimě dostaneme na tramvaj nebo zda je při rajonovém čištění možnost odstavit auto aspoň v rámci lokality. Dnes se bohužel, přes snahy Technických služeb a miliony vynaložené na externí dodavatele, potýkáme např. s nedostatečnou kontrolou komunikací a zelených ploch poté, co je využívají ke svým investicím a opravám síťaři či investoři. Pro dobrý rozvoj udržovaného obvodu je naprosto klíčový rozvoj technických služeb, kterým neustále přibývá agenda, ale chybí jim dostatečně kvalitní zázemí a personální obsazení. Organizace má mít cíle a efektivní indikátory, které pomohou k jejímu lepšímu fungování. Zároveň je dlouhodobě zřejmé, že TSOJ potřebují adekvátní zázemí pro lidi a techniku — pokud na něco máme najít peníze, tak na tohle — ve finále ušetříme.
Na Jihu se dá dobře žít jen tehdy, když se tu dá dobře dýchat. Lidé oceňují zeleň, ale zároveň dlouhodobě špatně hodnotí kvalitu ovzduší. Jih trápí také zápach a environmentální zátěž z průmyslové zóny v Hrabové. Chceme proto k životnímu prostředí přistupovat jako k základu zdravého a kvalitního bydlení. To znamená lépe pečovat o městskou zeleň, věnovat se dlouhodobé údržbě stromů a srozumitelně informovat obyvatele o jejich stavu. Chceme také rozvíjet kastrační program pro kočky a vytvářet přirozené úkryty pro městskou zvěř. Nejsme zastánci současné podoby ohňostroje. Vadí nám jeho dopady na životní prostředí, zvířata i veřejné rozpočty. Zároveň víme, že pro část lidí jsou podobné akce spojené s tradicí a společným zážitkem. Proto nechceme změnu lidem jen oznámit shora, ale chceme o ní mluvit s obyvateli a hledat takovou podobu oslav, která bude důstojná, dostupná a šetrnější k okolí. Jedna promyšlená společná oslava je pořád lepší než tisíc malých petard v ulicích. Problémem jsou i lokální petardy, které obtěžují obyvatele, plaší zvířata a mohou být nebezpečné. Bělský les budeme rozvíjet šetrně a s respektem k přírodě. Chceme posílit jeho roli jako dostupného místa pro rekreaci, sport i každodenní odpočinek. Životní prostředí pro nás není jen ekologické téma. Je to základ kvality bydlení, zdraví a dobrého života na Jihu.
Kultura a volný čas patří na Jihu mezi silné stránky. To je dobrý základ, ale neznamená to, že je hotovo. Kulturní život je pořád často soustředěn do několika známých míst a nevyužívá dost potenciál sídlišť, vnitrobloků a menších lokálních center. Chceme, aby kultura nebyla jen program v kalendáři, ale součást života obvodu a jeho identity. Chceme podporovat méně velkých, ale více menších akcí, kde budou mít šanci se lidé spolu seznámit a tvořit komunity. Jih má velký potenciál, je zde mnoho místních umělců, které je potřeba podporovat. Kulturu tvoří i umění ve veřejném prostoru, zasadíme se proto o kvalitnější údržbu děl a rozumné umisťování nových na základě diskuze s odborníky. Dáme rovněž prostor dočasným intervencím.
Jih je sociálně pestrý a zároveň rychle stárne. Slabě vycházejí zejména domovy pro seniory, část sociálních služeb a poradenská dostupnost. Zranitelnost se ale netýká jen stáří. Patří sem samoživitelé, pečující rodiny, lidé s hendikepem, lidé v bytové nouzi i ti, kdo se propadají kvůli dluhům, drahotě nebo osamělosti. Obvod má být místem, kde se pomoc nehledá složitě a pozdě. Je potřeba pomáhat sociálně slabým rodinám, ať zde nevznikají dětské gangy nebo ztracené mladé generace.
Sportovní infrastruktura i akce vycházejí na Jihu poměrně dobře, ale dostupnost není rovnoměrná. Ne každý sportuje v hale nebo klubu. Spousta lidí potřebuje hlavně bezpečná, dostupná a otevřená místa pro každodenní pohyb blízko domova. Chybí systematičtější rozvoj menších sportovišť, parkourů, workoutů, pumptracků apod. Jih má přibližně 100 000 obyvatel a dlouhodobě postrádá krytý bazén. Prosadíme jeho výstavbu v návaznosti na Vodní areál Jih, kde dává umístění největší smysl díky existující infrastruktuře. Důraz dáme na energetickou úspornost, dostupnost pro všechny generace a dlouhodobě udržitelný provoz. Odmítáme prodej pozemku developerovi pro vybudování soukromého wellness, které obyvatelům Jihu dlouhodobý užitek nepřinese.
Školy vnímáme jako centra komunity a bezpečného prostoru. Školství na Jihu není ve špatném stavu, ale vnímáme potřebu kapacitních možností pro dvouleté děti v mateřských školách, podporu volnočasových aktivit, školního poradenství a systémového řízení škol. Vedle investic do budov je důležitější než dřív i kvalita vedení škol, spolupráce s rodiči, školská poradenská pracoviště, asistenti a schopnost reagovat na rozdílné potřeby dětí. Je nutné zajistit rozumné financování organizací. Finance do školství budou klesat v souvislosti s poklesem demografické křivky. Část poklesu kapacit lze využít k individuálnímu přístupu k dětem. Je nutné si ale říct, že nebude možné se starat o tolik domů. Data a demografie hovoří jasnou řečí. Účelem je neprodat budovy, ale zajistit jejich smysluplné využití ve prospěch občanů. Je nutné monitorovat vývoj demografické křivky a je třeba být připraven na její další změnu. V případě mateřských škol je potřeba být připraven reflektovat její změnu nejpozději do dvou let.
Ve zdravotní oblasti se jako slabé ukazují hlavně zubaři, část poradenských služeb, logopedie, specializovaní lékaři, dostupnost péče pro seniory a návaznost zdravotní, sociální a dopravní dostupnosti. Nejde jen o to, jestli služba někde existuje. Jde i o to, jestli se k ní člověk dostane včas, rozumně a bez zbytečných překážek.
Dobrá komunální politika není jen o nápadech, ale i o tom, zda si na ně radnice umí připravit peníze, priority a plán. Jih potřebuje méně nahodilosti a více dlouhodobého přemýšlení. Lidé mají mít možnost vidět, za co se utrácí, co je priorita a co z toho skutečně mají. Hospodaření obvodu trpí několika systémovými problémy: • Rozpočet se nesleduje podle projektů, což znepřehledňuje skutečné náklady jednotlivých akcí • Investice se často nevyhodnocují podle toho, zda přinášejí odpovídající přínos vůči nákladům • Chybí jednotná metodika, jak hodnotit úspěšnost projektů v čase • Není dostatečně vidět, kolik jednotlivé projekty skutečně stojí a co za to občané dostávají • Data o rozpočtu jsou pro veřejnost složitá, špatně čitelná a obtížně kontrolovatelná • Rozhodování o investicích je často krátkodobé a pod tlakem politických nebo zájmových skupin Důsledkem je neefektivní využívání veřejných peněz, vyšší budoucí náklady a slabší důvěra občanů v hospodaření radnice.
Bezpečnost je na Jihu jedno z nejslaběji hodnocených témat. Lidé neřeší jen kriminalitu, ale i nepořádek, špatně osvětlená místa, konfliktní chování, nejistotu při cestě domů a slabou prevenci. Bezpečí navíc nekončí na ulici. Týká se i domácího a sexuálního násilí, šikany a dostupné pomoci obětem.
Bydlení je na Jihu velké téma, i když lidé nejsou masově nespokojení s bytem samotným. Jasně ale říkají, co by jim spokojenost zvýšilo: parkování, kvalitnější veřejný prostor, větší bezpečí, nižší náklady a lepší kvalitu bytu. To potvrzuje, že dobré bydlení nekončí dveřmi bytu. Je to i o správě domu, okolí a férových pravidlech.
Na Jihu stále moc lidí neví, jak se mohou zapojit do rozhodování, a velká část má pocit, že se věci odehrávají vedle nich. Přitom chuť lidí zapojovat se existuje. Problém není v nezájmu, ale v tom, že participace není dost systematická, včasná a srozumitelná. Komunitní život na Jihu má potenciál, ale často naráží na anonymitu sídlišť, nedostatek prostoru a zbytečně složité podmínky pro menší akce. Přitom dobré sousedské vztahy nejsou bonus navíc. Pomáhají proti osamělosti, vandalismu i pocitu, že veřejný prostor nikomu nepatří.
Mladí lidé na Jihu neřeší jen zábavu. Řeší, jestli se tu dá dobře začít dospělý život: bezpečně se pohybovat, získat dostupné bydlení, trávit čas ve veřejném prostoru a mít důvod v Ostravě zůstat i po škole. Pokud jim Jih nabídne jen anonymní sídliště a drahé bydlení, odejdou jinam.
Chceš mít celý program po ruce?
📄 Stáhnout celý program (PDF)